Aktuálně řešíme budget 2025: Hlavní rozdíly v účetnictví podle českých a mezinárodních účetních standardů

Naproti tomu české účetní standardy (ČÚS) jsou používané v ČR a představují pravidla, kterými se firmy řídí při vedení finančního účetnictví a sestavování účetní závěrky.  Řídí se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“) a prováděcími vyhlášky k zákonu o účetnictví. Účetní závěrka dle ČÚS stanoví účetní výsledek hospodaření. Na základě něj se stanoví základ daně z příjmů, ze kterého se po úpravách vypočte i samotná výše daně z příjmů právnických osob placená v ČR. 

Z těchto důvodů máme povinnost sestavit budget a vést účetnictví jak podle IFRS, tak i podle ČÚS.

Rozdíly ve vedení účetnictví podle IFRS a České účetní standardy 

Český účetní standard funguje podle aktuální platné legislativy a podle pravidel zákona o účetnictví. IFRS více funguje na principu spravedlnosti, který se zaměřuje na tržní hodnotu aktiv a závazků. To může vést ke značným rozdílům ve vykazování výsledků a hodnoty aktiv a závazků mezi dvěma standardy. ČÚS také obsahuje některá specifická pravidla a postupy, která jsou platná pouze pro české hospodářské prostředí.

Dalším rozdílem je také úroveň podrobností a přesnosti ve finančním výkazu. IFRS klade důraz na podrobnější výkazy. Zatímco ČÚS může být v některých případech méně specifický a v některých oblastech si může být výkaz i podrobný.

Rozdíly jsou například v těchto oblastech:

1. Výnosy:
   • IFRS: Podle IFRS 15 se výnosy z dlouhodobých smluv vykazují na základě přenosu kontroly nad zbožím nebo službami na zákazníka. To znamená, že výnosy jsou uznávány postupně.
   • ČÚS: České účetní standardy často používají metodu dokončené smlouvy, kde jsou výnosy uznávány až po dokončení celé smlouvy, zejména dbají na formální vystavení faktury.
2. Náklady:
   • IFRS: Náklady spojené s dlouhodobými smlouvami jsou vykazovány v souladu s postupným uznáváním výnosů.
   • ČÚS: Náklady mohou být vykazovány až po dokončení smlouvy, což může vést k odlišným časovým rozlišením nákladů ve srovnání s IFRS.
3. Oceňování:
   • IFRS vyžaduje, aby byly dlouhodobé smlouvy oceňovány na základě reálné hodnoty, což může zahrnovat diskontování budoucích peněžních toků.
   • ČÚS: České účetní standardy mohou používat historické náklady nebo jiné metody oceňování, které nemusí zahrnovat diskontování.

A tak dále. Rozdílů je celá řada. Nejjednodušší příručky zabývající se rozdíly mezi metodami začínají na 80 stranách textu… ☹

Tolik teorie a nyní pojďme ke konkrétním příkladům rozdílů pro RETII.

Příklad: Smlouva na dodávku modernizace zařízení

Podmínky smlouvy:

Celková hodnota smlouvy: 10 milionů Kč

Doba trvání: 2 roky

Náklady na projekt: 7 milionů Kč

Fakturace: Na konci projektu

Měsíčně odsouhlasení postupu prací se zákazníkem

IFRS

1. Výnosy: Výnosy jsou uznávány postupně, podle odsouhlaseného postupu prací – tedy každý měsíc adekvátní podíl na celkové výši hodnoty smlouvy. Pokud je například po prvním roce dokončeno celkově 50 % projektu, bude uznáno 5 milionů Kč jako výnos. V RETII bude výše výnosů odpovídat podílu vynaložených nákladů za období (tedy měsíc nebo rok) vůči celkovým předpokládaným nákladům na projekt.
2. Náklady: Náklady jsou vykazovány postupně tak jak v jednotlivých obdobích (měsících a letech) vznikají. Pokud je po prvním roce vynaloženo 3,5 milionu Kč, budou tyto náklady vykázány v prvním roce.
3. Výsledek dle IFRS za první rok je zisk 1,5 mil. Kč.
4. Zveřejňování informací: IFRS vyžaduje podrobné zveřejnění informací o smlouvě, včetně popisu významných úsudků a odhadů.

A ten samý příklad dle českých účetních standardů (ČÚS)

1. Výnosy: Výnosy mohou být uznány až po dokončení celé smlouvy. To znamená, že celých 10 milionů Kč bude uznáno až po dokončení projektu na konci druhého roku na základě vystavené faktury.
2. Náklady: Náklady mohou být vykázány až po dokončení smlouvy. To znamená, že celých 7 milionů Kč bude vykázáno v nákladech až na konci druhého roku.
3. Výsledek dle IFRS za první rok je zisk 1,5 mil. Kč, za druhý rok také 1,5 mil. Kč.
4. Zveřejňování informací: Podle ČÚS se podrobné informace ke smlouvě nezveřejňují.

Vidíte ten rozdíl v jednotlivých letech? Podle IFRS v prvním roce zisk 1,5 mil. Kč, podle ČÚS nula. V druhém roce by to bylo dle IFRS rovněž zisk 1,5 mil. Kč, dle ČÚS 3 mil. Kč.

Doufám, že jsem vysvětlila, proč pro budget 2025 klademe důraz na správné naplánování nejen tržeb, ale i nákladů.

A to s rozdíly ještě nekončíme.

• V případě, že na projekt dostaneme předem zálohu, může být část tržeb posouzena jako finanční výnos, tedy nespadající do EBITDA.
• Majetek RETIA (typicky nemovitosti) jsou dle ČÚS zařazeny v historických pořizovacích cenách. Ocenění dle IFRS si můžeme zvolit reálnou hodnotu, tedy přecenění na základě znaleckého posudku na aktuální tržní cenu.
• Vozidla na leasing, která nejsou v majetku RETIA, a leasingové splátky se tak dle ČÚS zahrnují pouze do provozních nákladů a tedy snižují EBITDA, jsou dle IFRS zahnuta do majetku a je na ně pohlíženo jako na právo užívat vozidlo – tedy zahrnuto do aktiv a rozvahy.

Tak by se dalo pokračovat ještě dlouze.  

Čeká nás všechny náročné období. Jednak musíme do poloviny září sestavit budget, a to dle ČÚS i IFRS, to je tlak na controlling. Budget musíme dokázat obhájit na skupině – to bude úkol pro mne a GŘ. A dále se musíme všichni naučit s čísly dle IFRS pracovat, neboť RETIA bude v budoucnu hodnocena dle výsledků sestavených metodikou IFRS.

Ilona Mitalčáková Kadlecová
Ekonomická ředitelka